ÚHRADA DANĚ Z NEMOVITOSTI
Nezapomeňte zaplatit do 31. května
daň z nemovitosti
Češi preferují bydlení ve vlastním. Zároveň je podle nich nákup nemovitosti nejvhodnější investicí do budoucna. Přes 60 procent Čechů by investovalo do pořízení bytů na pronájem, dalších 45 procent by své peníze využilo k nákupu pozemků. Z vlastnictví nemovitosti ale plynou i povinnosti, do 31. května by všichni majitelé pozemků a staveb měli zaplatit daň.
Finanční úřady zasílaly v květnu bezplatné daňové složenky s aktuální výši daně z nemovitých věcí. Pokud jste si ale požádali finanční úřad o zaslání platebních údajů na e-mail a dosud Vám nepřišly, zkontrolujte si spam v e-mailové schránce, jestli se tam nezatoulaly i potřebné platební údaje. Další možností úhrady této daně je přes SIPO.
Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí bylo nutné odevzdat už nejpozději do 31. ledna a musel ho odevzdat jen ten, kdo se v roce 2018 stal vlastníkem nemovitosti nebo výrazněji upravoval nemovitost, kterou vlastnil a přiznal dříve.
Termín pro platbu samotné daně z nemovitých věcí trvá pro většinu poplatníků až do konce května. Kdo platí více jak pět tisíc korun, může částku rozpůlit, polovinu zaplatí v květnu a druhou polovinu musí zaplatit do konce listopadu. Samozřejmě můžete celou částku uhradit již v první splátce do konce května. Zemědělci a chovatelé ryb mají termín do konce srpna a do konce listopadu. V případě, že Vaše daňová povinnost je menší než 30 Kč, platit ji nemusíte. Výjimku tvoří spoluvlastnické podíly na pozemcích, ze kterých se daň předepisuje vždy, a to v minimální výši 50 Kč.
Pokud někdo vlastní nemovitosti ve více krajích, měla by mu přijít složenka z každého kraje. Ten, kdo si nejpozději do poloviny března požádal o zaslání těchto údajů elektronickou cestou, dostane místo složenky e-mail.
POZOR !!!
Pokud někdo platí daň více finančním úřadům, musí si o elektronické zaslání těchto informací požádat u každého z nich.
Daň se hradí zaslanou složenkou nebo převodem na účet finančního úřadu, popř. v hotovosti na pokladně krajského (pražského) finančního úřadu (název i adresa finančního úřadu jsou uvedeny na složence). Možná je i úhrada přes mobilní aplikaci prostřednictvím QR kódu uvedeného na složence nebo v e-mailu od finančního úřadu.
Při platbě bankovním převodem zadejte totožné údaje (číslo účtu, variabilní symbol -IČO firmy nebo rodné číslo plátce, částku k úhradě atd.). V případě platby bankovním převodem uveďte konstantní symbol 1148, při platbě běžnou složenkou (z pošty apod.) uveďte 1149 a při platbě daňovou složenkou (zaslanou od finančního úřadu) uveďte konstantní symbol 0001.
Platba přes SIPO
Daň z nemovitých věcí je možné platit i přes SIPO. Tuto možnost v letošním roce má pouze ten, kdo do konce ledna doručil finančnímu úřadu ,,Oznámení o placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO“ i se spojovacím číslem SIPO. Jestliže nemáte spojovací číslo SIPO, musíte vyplnit na poště formulář na přidělení tohoto čísla. Kdo finančnímu úřadu doručil oznámení do konce ledna, nemusí se placením daně zabývat. Daň se bude každý rok automaticky strhávat a platit inkasem. A to i v případě, že se změní výše platby této daně. Jestliže jste oznámení o platbě přes SIPO podali později, budete přes SIPO platit až od následujícího roku. Odhlášení platby této daně přes SIPO je možné nejpozději do 15. března daného zdaňovací období na stejném formuláři, jako přihlášení k přihlášce.
Kde čekají na Vaše peníze?
Čísla bankovních účtů finančních úřadů pro placení daně z nemovitých věcí:
Jihočeský kraj 7755-77627231/0710
Jihomoravský kraj 7755-77628621/0710
Karlovarský kraj 7755-77629341/0710
Královéhradecký kraj 7755-77626511/0710
Liberecký kraj 7755-77628461/0710
Moravskoslezský kraj 7755-77621761/0710
Olomoucký kraj 7755-47623811/0710
Pardubický kraj 7755-77622561/0710
Plzeňský kraj 7755-77627311/0710
Praha 7755-77628031/0710
Středočeský kraj 7755-77628111/0710
Ústecký kraj 7755-77621411/0710
Kraj Vysočina 7755-67626681/0710
Zlínský kraj 7755-47620661/0710
Co se stane, když zaplatím daň pozdě
Pokud se Vám nepodaří zaplatit daň z nemovitosti včas, naúčtuje vám finanční úřad úrok z prodlení. Úrok z prodlení se počítá z roční výše repo sazby České národní banky (platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, kdy jste se do prodlení dostali) navýšené o čtrnáct procentních bodů a rozpočítává se na dny.
Při opožděné platbě do prvních čtyř pracovních dnů po termínu splatnosti, úrok neplatíte – je prominut. Vyměřuje se až při opoždění o pět a více pracovních dnů – počítá se potom ale od prvního dne prodlení, nikoli až od pátého dne. Úrok se uplatňuje nejvýše za pět let prodlení a odpouští se, když u jedné daně za jedno zdaňovací období nepřesáhne dvě stě korun.